Schůzky oddílu Drak ve školním roce 2010/2011 budou probíhat každé úterý od 15.30 do 17.30 hodin.

Začínáme již 7. září.

Ráno jsme scháněli výzdobu, abychom ostrov upravili tak, aby na něj mohla přijet skupina delegátů, pro kterou odjel Nemo. Odpoledne jsme instalovali výzdobu a večer provedli delegaci po ostrově. Pak přišlo to hlavní : slavnostní večeře. Na ní jsme na vkustně prostřených stolech pohostili delegáty špagetami s červenou omáčkou, které všem moc chutnali. Po večeři následovala volná zábava a předávání diplomů u ohně.

Ráno nás přepadli piráti, ale najednou se potopili. Teprve úpozději jsme pochopili, že je potopila jedna mimořádná a velmi vysoce postavená osob, kterou nebyl nikdo jiný, než kapitán Nemo osobně. Ten ovšem při boji s piráty ztratil svoje startovací materiály, a jeho ponorka bylo trochu rozbitá, takže jsme mu museli pomoct sestavit a hlavně nastartovat jeho ponorku. Nemo se sice chystal na Aljašku, ale za odměnu pojede pro delegaci, která z našeho ostrova možná udělá koloniii a předá nám ji do správy. Ať žije Vosí ostrov!

Dnes ráno jsme šli na výlet do středu ostrova – Číhošťě. Po návratu z výletu se všichni nadšeně vrhli do potoka. Večer opět táboráček, tentokrát s opékáním buřtíků.

Tento den proběhla hra se stavbou majáku, večer byl nádherný astronomický táborák po kterém si i děti mohly prohlédnout noční oblohu a někteří vedoucí jim k tomu dali výklad...

Po propršené sobotě (kdy jsme hráli hry skoro celý den pod střechou, jen navečer, když se déšť skoro ztišil, jsme vyrazili vyřádit se do lesa) vysvitlo v neděli sluníčko. Usušili jsme mokré věci (kupodivu jich bylo celkem málo), vyprali ponožky a spodní prádlo těm, kterým už došlo, a naplno si užili nádherného počasí. Zahráli jsme si na zapojení větrné elektrárny (větrníčků, které jsme vyráběli v sobotu), na průzkum dolů a mícháním chemických substancí „vyrobili“ sirky na večerní táborák. Pak jsme chvíli lovili (papírové terče vzduchovkou), zazpívali si u ohně a zalezli spát.

V noci trochu sprchlo, ale dnes je polojasno a vypadá to na další pěkný den.

I přes celodenní déšť (občas dost prudký) jsou podmínky na tábořišti příznivé, do stanů neprší a děti v holínkách nestačíme vyhánět od louží. Nákup v Ledči jsme dnes zvládli na poslední chvíli, pokud bude Sázava stoupat i nadále, budeme muset nakupovat jinde :-)

Ve čtvrtek jsme vyrazili na výlet do Ledče nad Sázavou. Tam jsme si za kapesné nakoupili spoustu ptákovin a sladkostí a podívali se na okolí z věže místního hradu.

V pátek ostrov, který kolonizujeme, dostal po dlouhém rokování název: Vosí ostrov. Vyrobili jsme si trička s logem ostrova a vlajku. A k tomu si opět zahráli několik her (dnes ale jen pár, dnešek byl naplánován jako volnější) a všichni se umyli.

V úterý sice velkou část dne pršelo, ale na náladě v táboře se to nijak neprojevilo. Jen jsme část her hráli pod střechou – na našem ostrově se nám ten den podařilo opatřit si bohaté zásoby jídla a ubránit se útoku dravé zvěře. K večeru déšť ustal, takže dobrovolníci mohli po dvojicích část noci vyhlížet, zda se k nám neblíží loď, která by nás zachránila. (Přes den nás – tedy přesněji naše auto – zachránil jeden hodný místní traktorista. Smál se, že nejsme zdaleka první.)

Ve středu pak počasí bylo zase pěkné, občas na nás dokonce vykouklo sluníčko. Získali jsme oheň, nasbírali bylinky (papírové) a uvařili si bylinkovo-ovocný čaj (skutečný). Taky jsme si vyrobili udice, nachytali ryby (polystyrenové) a ryby i poobědvali. Naučili jsme se další písničky, a co je nejdůležitější, večer se rozhodli, že od teď už nejsme trosečníci, ale kolonisté. Ať žije náš ostrov!

Sotva jsme zalezli spát, spustila se bouřka, která stále trvá. Všechny děti jsou v suchu (poslední obhlídka stanů proběhla před chvílí). Jen auto jsme nestihli dostat z tábořiště včas, takže teď trčí vprostřed lesa a dál se nedohrabe. Zásob máme dost, jen pošta bude mít trochu zpoždění. Když už je řeč o poště – první dopisy děti dostaly už dnes, za všechny děkujeme!

Až do večera dnes celý den svítilo sluníčko, a my začali zkoumat náš ostrov. Rozhlédli jsme se po okolí, ze ztroskotaného balónu zachránili, co se dalo, a nakonec poslali vzkaz v láhvi. Kam ho asi moře zanese?